Martin Lány (1655-1709)

      Martin erb 1666 SiebmacherLány (Lány-Jacoby) (7. 3. 1655? – 16. 12. 1709) byl syn Martina Lány-Jacoby st. (1626?-1669), který je považován za zakladatele šlechtického rodu Lány-Jacoby a Alžběty roz. Ullműtzerové. Martin ml. se narodil snad v Hrabušicích, ale žil v Kežmarku, kde se stal senátorem a kapitánem města. V r. 1678  si vzal za manželku údajně nejkrásnější ženu Kežmarku, Zuzanu roz. Cornidesovou. Byla to dcera kežmarského šlechtice Tomáše Cornidesa a Kateřiny roz. Mauksch, kteří vlastnili obec Rakúsy. Měli spolu 9 dětí, z nichž jen 3 se dožily dospělosti.

     Nejdříve studoval právo a těžbu drahých kovů, nakonec však stejně jako jeho otec vstoupil do císařské armády a jako důstojník bojoval od r. 1678 pod vrchním velitelem císařských vojsk Karlem Lotrinským. V letech 1683-1686 bojoval Martin Lány proti Turkům v památné bitvě u Vídně a poté i v bitvě u Budína. Společně se svým mladším bratrem Janem (1667-1720) bojoval již jako kapitán jízdy v bitvě u Zenty, kde byl 11. září 1697 raněný. V této bitvě navíc údajně Jan zachránil život generálu Heisterovi, jenž později neblaze zasáhl právě do kežmarské rodiny Lány. Po této bitvě odešel Martin Lány od armády a vrátil se zpět do Kežmarku, kde byl r. (1697?)/1700 zvolen senátorem (radním) a vojenským velitelem města.

Jakub Kray

Jakub Kray

     V roce 1703 za dob kruté protireformace vypuklo další povstání v Uhrách proti Habsburkům pod vedením Františka II. Rákocziho. V říjnu r. 1703 obklíčila povstalecká vojska Kežmarok jehož představitelé včetně Lányho, aby předešli zbytečnému krveprolití a plenění, se vzdali bez boje a uzavřeli dohodu s Rákoczim. Významně tehdy pomohl Kežmarku i jeho okolí Martinův budoucí příbuzný kežmarský rychtář a notář Jakub de Kray (1661-1709), jehož dcera Eleonora (Rozálie) se později provdala za syna Martinova Daniela Lányho. Krayovi se podařilo prosadit, aby kurucké vojsko nesáhlo na majetky města, a aby neobsadilo kežmarský hrad, který již v té době patřil městu. Poté dokonce diplomacií nadaný Kray vymohl u Mikuláše Bercsényiho pro Kežmarok ochranný list. Martin Lány i Jakub Kray se poté  přidali k povstání a Kray se stal Rákocziho diplomatem v Gdaňsku. Jednal s Francií, Ruskem, Holandskem i Pruskem o vojenské pomoci a později ji i sám zabezpečoval. Přes počáteční nadějné úspěchy však r. 1708 byla kurucká vojska poražena v bitvě u Trenčína císařskými pod velením generála Heistera. Ten pak za pomoci svých velitelů, především Jana Pálffyho dobývá  hornouherská města, která se přidala na Rákocziho stranu nebo byla ještě obsazena kuruci.

genrál Heister

genrál Sigbert Heister

     V prosinci r. 1709 se císařská armáda dostává před Kežmarok. Martin Lány jakožto hlavní městský velitel se včele města postavil na odpor. Také Kray se vrátil z Gdaňsku domů, aby pomáhal při obraně města proti císařským jednotkám. Heister začal nemilosrdně odstřelovat město. Po týdenním obléhání začal 12. prosince 1709 rozhodující útok císařských vojsk. Nepříteli se podařilo prolomit městské hradby a podpálit město. Porážka byla neodvratná. Martin Lány a další představitelé města kapitulovali. Do města vstoupila císařská vojska na čele s generálem Heisterem. Z Kežmarku začal ihned vyhánět evangelické kněží i učitele a většina představitelů města byla uvržena do vězení. Velká část obyvatel byla protestantského vyznání, ale bohužel v Kežmarku se nacházeli i přívrženci císaře. Mezi nimi i Martin Dévay, kterého císařský generál jmenoval novým rychtářem. I Dévay patřil k těm, kteří ukazovali prstem na přívržence Rákocziho. Martina Lányho, Jakuba Kraye a s nimi i dalšího představitele města Sebastiana Toperczera dal po krátkém výslechu popravit setnutím hlavy. Poprava se konala 16. prosince 1709. Mnoho šlechticů marně prosilo o život odsouzených, ale Heister byl neoblomný. Nebral ohled ani na to, že mu Jan Lány v bitvě u Zenty zachránil život. Podle císařského velitele byl Martin Lány vlastizrádce a takových bylo třeba zlikvidovat. Bezhlavá těla musela zůstat nějaký čas na popravišti. Dodnes není úplně jisté, zda popraviště bylo na Krvavém poli anebo pod Jeruzalémským vrchem. Těla byla poté uložena na zahradě rodiny Krayů a pak pochována za zdmi cintorínu, ale bez obřadu, neboť v té době město nesmělo mít evangelické kněží.

     Popraveným z r. 1709 postavilo město Kežmarok památný náhrobek, který tam stojí dodnes. Je umístěn hned na začátku cintorínu. Zděná krypta je novějšího původu a jsou tam vepsána jména Lány, Kray a Toperczer. V kryptě se nachází již jen dva náhrobní kameny s erby Martina Lányho a Jakuba Kraye. Kámen Topertzera se již pod tíhou času rozpadl.

hrobka Lányi-Kray náhrobek - erb Lány, Kežmarok