Samuel Lány (15. 4. 1792 – 9. 3. 1860) se narodil ve Spišské Nové Vsi Ondřejovi Lánymu a Zuzaně Hartmannové. Nejprve studoval na gymnáziu v Kežmarku a v Košicích a r. 1823 dokončil inženýrské studium na Institutum geometricum v Pešti. Zajímal se o výtvarné umění a kartografii. Již také od r. 1824 působil v Novohradské stolici jako kartograf, kde se zabýval mapováním Dunaje. V letech 1834-46 vedl práce na měření Tisy a jejích přítoků a od r. 1849 pracoval na modrokamenském panství Balašovců (Balassa). Zde vyhotovil početné mapy obcí a pozemků, které se zachovaly v Orságos Széchenyi Konyvtár.

     Samuel Lány se věnoval i malířství a je autorem řady maleb a kreseb novohradských hradů. Jeho nejznámějším dílem, které ho později světoznámě proslavilo, je však jeho Autoportrét s jakobínskou čapkou z r. 1840, který je vystavený v Maďarské národní galerii v Budapešti. Jedná se o olej na plátně, rozměr 50 x 63 cm. Tento autoportrét byl později rovněž přenesen na sérii poštovních známek maďarských malířů.