Jan Lány (1666-1706)

     Jan Láerb 1696 Siebmacherny (Lányi) (1666-1706) se narodil v hornouherských Maťejovcích jako nejstarší syn Antonínu Lánymu a Kateřině roz. Purtzové. Oženil se r. 1688 s Annou Marií von Holdschuherovou, dcerou Martina von Holdschuhera pocházejícího ze staré šlechtické rodiny norimberské,  působícího ve Spišské Nové Vsi jako tamní městský soudce a Marie roz. Thermové (Ferren). Jan se stal soudcem a městským radním (senátorem) v Kežmarku, ale sám také převzal po otci rodinný statek ve Slovenské Vsi, který uměl vydatně rozmnožit. Kolem r. 1693 pak trvale přesídlil do Slovenské Vsi na své menší statky a vinice.

A lőcsei városi tanács ülése, 1697

zasedání městské rady na konci 17. stol. Na obrázku konkrétně v Levoči r. 1697

     Jan Lány se díky sňatku s Annou Marií podle Lányovských kronik měl dostal do příbuzenského vztahu s významnou aristokracií. Anna Marie měla ještě další tři sestry z nichž Kateřina měla být provdána za knížete Theodora Lubomirského (1683-1745), příslušníka polského magnátského rodu a hejtmana třinácti spišských měst. Tato informace je však nepravdivá, neboť manželkou tohoto známého knížete byla prokazatelně Alžběta z rodu Culler-Cuming. Muselo jít tedy o jiného člena rodu Lubomirských nebo ke spojení těchto rodů spíše ani nikdy nedošlo. Další ze dvou sester Alžběta byla manželkou spišského šlechtice Tobiáše Jónyho. Tato rodina byla povýšena do šlechtického stavu také roku 1696 a pozdější členové rodu byli propojeni s rodem Lány i přes příbuzenství s kežmarskou rodinou Cornides. Třetí ze sester Zuzana byla provdána za Donáta Neckera.

     Jan byl bratrem Pavla Lányho (1670-1733), vícedžupana, intendanta a pokladníka gemerské stolice, přívržence Františka II. Rákocziho. Oba jsou pak zakladateli nové rodové šlechtické větve Lányovců, neboť r. 1696 byli i s rodinami povýšeni do šlechtického stavu a to i „pro veškeré potomky obého pohlaví tehdy narozeným i těm, kteří z milosti Boží napotom se zrodí„. Erb je s malými heraldickými změnami totožný s erbem Eliáše a Daniela Lányů z r. 1609. Erb je dělený na 3 části a heraldické figury ve štítě jsou prohozeny. Spodní část je barvy nebeské (blankytné) stříbrným pletivem protkána. V 1. červeném poli není jeřáb, ale kotva a v 2. tmavém – v tomto případě heraldicky správně černém poli místo kotvy je naopak jeřáb, který má taktéž v pravé pozdvihnuté noze kámen. Pod kotvou již také chybí zvlněné břevno. Klenotem je stejně jako u erbu z r. 1609 jeřáb ze štítu, ovšem doplněn o pštrosí pera a orlí křídla. Přikryvadla jsou totožná jako u erbu z r. 1609 červeno-stříbrné a modro-zlaté. – více o erbech zde.