KAUZA KRVAVÉ GRÓFKY

     „Krvavá grófka“ Alžběta Báthoryová se jako čachtická paní stala legendou. I po mnoha staletích přitahuje svou krutou krásou  a literární i filmový tvůrci stále nachází v tomto tématu nové inspirace pro svá díla. Čím si tato žena získala naši pozornost? Jaká je pravda o jejích krvavých koupelích? Byla opravdu bestiální vražedkyní nebo je to jen pouhý výmysl? Více se dozvíte zde!

     O Alžbětě Báthoryové jako „čachtické paní“ byla napsána řada uměleckých děl, básní i filmového zpracování. Nejznámějším se stal pravděpodobně román „Čachtická paní“ od J. Nižnánského, který však nevychází jen ze skutečných faktů, ale drží se i tradičních mýtů a pověr. Již věrohodněji se zabývala osudem krvavé hraběnky celá řada historiků. Většina knih je více či méně zdařilá, ne však všechny publikace jsou psané s nadhledem profesionálního historika. U řady z nich se zdá, jako by byly psané s nepřekonatelnou touhou vysoké prodejnosti za každou cenu a mají nutkání více méně se přiblížit představám průměrného čitatele již ovlivněného románem Joža Nižnánského, než aby chtěly prohloubit čitatelovi znalosti v kontextu dané doby a problematiky. Mezi autory zabývajícími se tématem „čachtické paní“ patří např. Andrász Bartoldy, Tomáš Bednařík, J. J. DuffackVladimír Liška, Andrej Štiavnický či Jana Švecová.

     Pokud však nevíte po jaké knize sáhnout, vřele Vám doporučuji přečíst si monografie historika Jozefa Kočiše: „Alžbeta Báthoryová a jej obete. Pravda o čachtickej panej“ nebo „Alžbeta Báthoryová a palatín Thurzo“, dále dílo Pavla Dvořáka a Karola Kállaye: Krvavá grófka, nebo velmi dobrou práci  Tünde Lengyelové a Gábora Várkonyie: Báthory – Život a smrt. Především v poslední zmíněné publikaci se dozvíte mnohem více o dané době a atmosféře kolem Alžběty Báthoryové nežli v řadě jiných děl. Upozorňuji ale, že ne všichni mnou doporučení autoři mají stejný názor o vině či nevině Alžběty Báthoryové. Např. historik Pavel Dvořák je přesvědčen o její vině a zastává tradičněji přijímaný názor o mučení nevinných děvčat. Zatím co slovenská historička Tünde Lengyelové má naprosto opačný názor a odmítá jakoukoliv vinnu čachtické paní. Bylo by dobré proto přečíst si publikace od více autorů a udělat si obrázek sám…