Martin Bohdan Lány

      Martin Berb Lany 1696 Der Mahrische Adelohdan Lány (1875-1941) pocházel z černilovské větve tohoto původně hornouherského rodu, kterou založil jeho otec Karel Eduard z Lány a narodil se jeho třetí ženě Adéle roz. Niessové. Vystudoval hospodářskou akademii v Chrudimi a vstoupil na zemědělskou fakultu v Lipsku. Zde se seznámil s evang. luther. misií, do které r. 1895 vstoupil jako hospodářský úředník pro misijní stanici v Moshi v Tanganjice pod Kilimandžárem ve východní rovníkové Africe u černošského kmene Džaggů.

rodina Lány, Marango 1927

Martin Bohdan Lány s rodinou 1927

     R. 1903 se vrátil do Čech a následujícího roku se oženil v Praze s Emmou Pospíšilovou, dcerou evang. a. v. faráře Kristiána Pospíšila a jeho manželky Cecílie roz. baronky Dresslerové (byla dcerou Jana barona Dresslera, továrníka ve Vídni). Na podzim r. 1904 se vrátil se svou chotí do Afriky, ovšem u misijní služby pobyl jen krátkou chvíli a usadil se v Marangu, kde v r. 1907 založil vlastní farmu. Jednou z hlavních náplní nově vzniklé farmy bylo pěstování kávy a skotu. Řadu let také dodával kožešiny i do Prahy firmě Schmidt. Vedl v Marangu také truhlářskou školu. Z dopisů mezi Emmou Lányovou a Annou Náprstkovou, přítelkyní rodiny Lányů vyplívá, že byl velmi zaměstnaný a volného času mu příliš nezbávalo.

Emma Lányová s dcerou Ruth

Emma Lányová s dcerou Ruth

     Za první světové války byl Martin Bohdan jako rakousko-uherský příslušník r. 1915 Angličany internován v táboře Sidi-Bisher nedaleko Alexandrie v Egyptě a manželka s dětmi asi půl roku v Mombasse. Martin Lány byl po ukončení války nuceně  dopraven do Čech, kam přijel r. 1919. Teprve r. 1921 se mohl vrátit na své majetky do Maranga, které manželka přesto, že byly zpustošené, udržela.

     Později při změně hospodářských poměrů zanechal Martin farmaření a přeměnil farmu na penzionát Boarding-Hause pro stále častější návštěvníky z Evropy a jiných koutů světa. Jejich dům se pak stal velmi známým díky mnohým cestovatelům, pro které se stal Lányovský penzion oblíbenou zastávkou napříč Afrikou. Mezi nejznámější cestovatele, kteří se s Lányovci spřátelili a navštívili je, patří např. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund či zoolog a cestoval Dr. Jiří Baum a sochař i etnograf František Vladimír Foit.

Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, výstup na Kilimandžáro 1948 spolu s Helenou Lukešovou a Ruth Lányovou. Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z

Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, výstup na Kilimandžáro 1948 spolu s Ruth Lányovou a Helenou Lukešovou

     Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund navštívili Lányovce v době, kdy již Martin Bohdan nebyl na tomto světě. Zemřel v Marangu r. 1941. Pochován byl na hřbitově nedaleko Maranga. Velmi blízký vztah navázali čeští cestovatelé jak s jeho manželkou Emmou, tak především s dcerou Rúth Lányovou, která prožila defacto celé dětství v Africe pod Kilimandžárem a stala se nejmladší ženou, jenž tento vrchol zdolala. První výstup na Kilimandžáro uskutečnila v pouhých 16-ti letech. Její druhý výstup pak podnikla v r. 1948 právě s Hanzelkou a Zikmundem, včetně dalších účastníků, kterými byli ilustrátorka Helena Lukešová a cestovatel Stanislav Škulina. 28. 1. 1948 pak společně vztyčili československou vlajku na vrcholu Kilimandžára.

     Své dojmy a zážitky z misijní činnosti vylíčil Martin Bohdan v mnoha článcích a dlouhá léta přispíval i Anně Náprstkové nejrůznějšími africkými trofejemi do jejího muzea. Anna Náprstková se později stala rodinnou přítelkyní a zúčastnila se i Martinovi svatby. Jeho obsažná sbírka je dodnes uchována v Náprstkově muzeu v Praze. Manželka Emma i dcery Rúth a Erika Lányovi vedly penzion ještě dlouhá léta po otcově smrti. Martin Bohdan měl krom dvou dcer ještě další tři syny. V padesátých letech 20. stoeltí se rodina Lányů spojila obchodně s rodinou Franka Brice-Bennetta, jenž v této oblasti působil ve dvacátých a třicátých letech jako důstojník pro celý region. V devadesátých letech pak potomci Brice-Bennetta po dohodě s Lányovci převzali penzionát a jako hotel pod názvemMarangu Hotel“ ho provozují dodnes. Hotel stále patří mezi oblíbené výchozí body pro výstupy na Kilimandžáro. Potomci Martina Bohdana se později po mnoha letech strávených na africkém území vrátili zpět do Evropy a Ameriky.

Farma Lányovců 2, farma Marangu u Moshi, Tanganyika 1931

Farma rodiny Lány, Marangu u Moshi, Tanganyika 1931

Ludvík Lány a ženy kmene Masaj

Ludvík Lány a ženy kmene Masaj

Martin Lány ml. se svou chůvou, Maranga Afrika

Martin Lány ml. se svou chůvou, Maranga, Afrika

Farma Lányovců, Maranga Afrika

Farma rodiny Lány, Marangu u Moshi