Jan Alexander Lány

erb Lany 1696 Der Mahrische Adel     Jan Alexander Lányi z Maglódu MUDr. (1836-1920) se narodil na Moravě v Ratiboři Janovi z Lány, tamnímu ev. faráři a jeho manželce Rozině Margaretě roz. Schulekové. Byl oddán r. 1869 ve Vídni s Wilhelmínou Josefinou roz. Andorferovou. Základní vzdělání získával u svých příbuzných evang. faráře, seniora Szepessyho v Suchdolu nad Odrou a poté u strýce učitele Emericha Schuleka v Trnavě. R. 1855 maturoval na evang. gymnáziu v Těšíně a r. 1861 absolJan Alexander Lanyi z Magloduvoval Josefskou vojenskou akademii ve Vídni, kde vystudoval medicínu. Téhož roku byl jmenován vrchním vojenským lékařem ve Vídni a za rok na to byl přeložen jako chirurg k vojenské nemocnici do Padovy. R. 1864 se účastnil války Šlesvicko-Holštýnské, kde Rakousko společně s Pruskem vybojovali na Dánsku tato území, z nichž vévodství Holštýnské spadlo pod správu Habsburků – ovšem ne na dlouho. Po návratu z války stal se Lány asistentem na chirurgické klinice Josefské akademie ve Vídni a poté docentem zubního lékařství. Ve válce Prusko-Rakouské o dříve společně dobytá území Šlesvicko-Holštýnské působil Jan Alexander jako vojenský lékař ve Veroně na italské frontě a poté v Čechách u Náchoda. Po rozhodující bitvě r. 1866 u Hradce Králové kde Rakousko prohrálo, ztratili Habsburkové Holštýnsko, byli vytlačeni z Německého spolku, r. 1867 přišli o Benátsko a museli uznat sjednocené království Italské. Téhož roku také došlo k rakousko-uherskému vyrovnání, František Josef byl korunován uherským králem a monarchie přeměněna na Rakousko-Uhersko.

     R. 1869 byl Jan Alexander Lány povolán zpět do Vídně a jako příslušník původem uherského rodu, jmenován gardovým lékařem v  královské uherské osobní gardě rakouských Habsburků. O rok na to se stává plukovním lékařem a r. 1872 c. k. dvorním lékařem. Jan Alexandr byl velmi nadaným, věnoval se i vědecké medicíně a jeho hvězda stoupala vzhůru. Mimo jiné se stal specialistou i na pohlavní choroby. R. 1878 byl již štábním lékařem a r. 1880 se stává dvorním osobním chirurgem císařské rodiny.

korunní princ Rudolf Habsburský

korunní princ Rudolf

    Doprovázel  císaře Františka Josefa, císařovnu Alžbětu (Sissi) a korunního prince Rudolfa na různých větších cestách. Jan Alexander Lány byl tak vedle císařského osobního lékaře Dr. Widerhofera a osobního lékaře korunního prince Dr. Auchenthalera hlavní osobou, jenž se starala o zdraví císařské rodiny. Především korunní princ Rudolf trpěl řadou nemocí. Mluvilo se o bronchitidě a zánětu kloubů. K tomu se nakazil tehdy nevyléčitelnou kapavkou. Stupňovala se u něho agresivita a trpěl depresemi. Pravděpodobně v březnu r. 1887 si vzal poprvé morfium, na kterém se stal následně závislým. V únoru r. 1888 ho začal trápit také nakažlivý zánět očí. V té době doprovázel na cestách korunního prince především Lány. Často spolu trávili čas především na cestách do císařského loveckého zámečku v Mayerlingu nedaleko Vídně. Je známé, že korunímu princi aplikoval v té době zcela běžnou léčbu rtutí. Špatné zdraví korunního prince se však před veřejností pečlivě tajilo i přes to, že dvorním i vojenským vyšším kruhům byl jeho stav dobře známí. Např. právě v r. 1888 byl list s Rudolfovými recepty z knihy receprů v dvorní lékárně vytržen a nahrazen jiným se starším datem.

     U dvora pak Lány působil do roku 1894, kdy odešel do výslužby jako generální štábní lékař a ke starému rodovému šlechtictví byl mu udělen predikát z Maglódu. Během jeho působení u dvora získal řadu vyznamenání a řádů: R. 1877 se stal rytířem Řádu Františka Josefa a r. 1894 rytířem Řádu Železné koruny třetí třídy. Byl dále držitel zlatého služebního kříže s korunkou a válečné medaile, rytíř  francouzského Řádu Čestné legie a rytíř italského královského řádu sv. Mauricia a Lazara etc. Ve výslužbě žil ve Štýrském Hradci, kde také zemřel r. 1920.