Miklós 
Horthy de Nagybánya se narodil r. 1868 v Kenderesu ve šlechtické rodině. Již od mládí byl připravován na vojenské povolání a ve svých čtrnácti letech nastoupil na vojenskou akademii rakousko-uherského námořnictva ve Fiume – dnešní přístavní město Rijeka v Chorvatsku. Byl nadaným studentem a úspěšný ve své vojenské kariéře. R. 1909 se Horthy stává pobočníkem rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, který je o 5 let později zastřelen v Sarajevu atentátníkem Gavrilo Principem. Rakousko-Uhersko řeší nastalý vnitřní konflikt vojenskou silou, ovšem je Německem zataženo do světové války. Horthy během války prokazuje své vojenské nadání a je úspěšným a schopným velitelem v rakousko-uherském námořnictvu. Především díky úspěchům proti italskému loďstvu je povýšen a r. 1917 získává i hodnost admirála. O rok později je jmenován nejvyšším velitelem rakousko-uherského námořnictva. Po kapitulaci Rakouska-Uherska a podepsání saintgermainského míru, se císař Karel I. dočasně vzdává trůnu a směřuje do švýcarského exilu.
Po skončení 1. světové války organizuje Horthy v novém Maďarsku armádu, která r. 1919 s rumunskou pomocí potlačuje bolševický režim nastolený Bélou Kunem – tzv. Maďarskou republiku rad. V r. 1920 se maďarský parlament pod vlivem konzervativců usnese na obnově monarchie a Mikuláš Horthy je ustanoven jako regent nového Maďarska. V r. 1921 se pokusí Karel I. o návrat na maďarský trůn, věříc v Horthyho loajálnost. Když se nečekaně v březnu Habsburk objevil v jeho sídle oznamujíc mu, že jde převzít moc, Horthy hledal výmluvy proč to právě nyní nejde. Karel I. tedy odjel z Budapešti s tím, že se brzy vrátí a usídlil se u hraběte Czirákyho. V říjnu se znovu vydává i s jemu loajálními jednotkami do Budapešti chopit se úřadu. Jeho cesta se změnila ve spanilou jízdu a Karel I. je všude vítán a oslavován. Horthy však svým jednotkám vydá rozkaz bránit hlavní město proti nepříteli s tím, že Maďarsko bylo napadeno československými jednotkami. Jednotky regenta Horthyho byly vcelku překvapeny, když zjistily, že nebojují proti nenáviděným Čechům, ale proti svému císaři. Pro Karla I. je však už pozdě. Byl zastaven před Budapeští a opět musel opustit Maďarsko, tentokráte však na ostrov Madeiru, kde také r. 1922 na nachlazení umírá.
Po vyšachování posledního rakousko-uherského císaře Karla I. ze hry o maďarský trůn se Horthy pevně ujímá vlády, i když jen s titulem regenta maďarského království. Ve dvacátých letech ještě respektuje demokratickou ústavu, ale od počátku let třicátých se stále snaží získat více moci a podílu na rozhodování své země. Nastoluje represivní režim a r. 1937 donutil parlament, aby odhlasoval nejvyšší pravomoci pro jeho úřad a z regenta se stává diktátor. Začíná i jeho spolupráce s hitlerovským režimem a nakonec i vstoupí po boku nacistického Německa do 2. světové války. V tzv. Paktu tří (Německo – Itálie – Maďarsko) viděl Horthy napravení křivd způsobených své zemi po podepsání míru Rakouska-Uherska (1919) a následně i uzavřením trianonské dohody (1920). Maďaři tehdy ztratili území, jenž vždy patřila k Uhrám, které defacto sami založili, spravovali a také je vždy bránili. Z právního hlediska utrpěli Maďaři skutečně historickou nespravedlnost, však jiný pohled byl v této době na národnostní otázku v Uhrách, kde bylo zcela jiné rozložení sil. Také 1. a 2. vídeňskou arbitráží z r. 1940 získává Horthy pro Maďarsko zpět mnohá území, z toho i jižní Slovensko či část Transylvánie. R. 1941 pak horthyovské Maďarsko vstupuje skutečně na straně zemí Osy do 2. světové války.
V r. 1944 svůj postoj Horthy mění a nevidíc již možný obrat ve válce se pokouší vyvést Maďarsko z válečného konfliktu a uzavřít separátní mír se spojeneckými mocnostmi. Jeho snahy se nakonec ukáží být jako marné a je fašistickým převratem svržen. Hitler poslal na Horthyho muže pro speciální úkoly Ottu Skorzenyho. Ten soustředil své jednotky u Vídně a sám se vydal do Budapešti, kde zjišťoval několik týdnů stávající situaci. Horthyho syn Nicholas se mezitím spojuje s jugoslávským vůdcem partyzánů Titem a navazuje kontakt se Sověty. Horthy vyhlašuje příměří se Sovětským svazem a na to Skorzeny nařizuje okupaci Horthyho sídla a unáší Nicholase. Horthy je donucen k abdikaci, byl zajat a až do konce války internován v Německu. Po skončení války strávil asi rok v americkém zajetí a r. 1946 se usadil v exilu v Portugalsku. V Maďarsku byl nastolen komunistický režim a pro ten byl Horthy nepřijatelný. Do vlasti se již nikdy nevrátil a 9. 2. 1957 v portugalském Estorilu umírá.