Hrad Gemer (Gömör) stál kdysi v bývalé Gemerské župě, nedaleko městečka Tornali, na Strážném vrchu nad obcí Šajavský Gemer. Byl to sídelní župní hrad jehož výstavba sahá pravděpodobně do období počátku uherské státnosti (některé prameny uvádí i období před příchodem Maďarů). Přesná datace však není známa. V Anonymově kronice se vzpomíná pod názvem „Castrum Gumur“ v držení vojvody Gumura. 
Kníže Arpád ho pak údajně věnoval vojvodovi Boršovi, jehož poslední potomek (syn bána Dominika) umřel ve 13. století. Uherský král Béla IV. hrad daroval Galusovi ze Spiše, který je považován za možného zakladatele rodu Máriássy. Roku 1389 je zaznamenán v písemnostech pod názvem „Castrum Gumuriense“ později jako „Castrum Ghemerum“.
Na konci 14. století byl Gemer královským hradem a centrem panství. Král Zikmund Lucemburský dal později hrad do zálohy Janu Naďovi z Plešivce, na kterém ho následně dobyl Jan Perényi. Za husitských válek dobyl hrad Gemer Jan Jiskra z Brandýsa, který ho poté rozšířil a opevnil. R. 1459 Gemer na husitech dobyl zpět král Matyáš Korvín. Co se stalo s hradem dále není přesně jasné. Podle jedné verze hrad dostal do držení Štěpán Perényi a po něm se vlastníkem hradu stal Imrich Zápolský. Podle druhé dal hrad král Matyáš zbořit, neboť od té doby už hrad nebyl zaznamenán jako pevnost. Nicméně po nějaký čas měl hrad ještě své majitele a úplně byl zbořen v 16. století za tureckých válek.
Mezi rody, které měli hrad ještě v držení se vzpomínají i Lányové. Hrad, v té době již spíše zříceninu, jenž byla součástí gemerského panství měl v držení i s dalšími majetky na přelomu 17. a 18. století Pavel Lány. Jak dlouho měla rodina v držení hrad není známo. Z hradu Gemer dnes zbyly jen nepatrné základy pokryté trávou a keři. Po Lányovcích jsou mězi vlastníky spomínaní ještě rody Gerhard a Szent-Iványi.
Od 15. tol. měli hrad v držení rody v tomto pořadí: Rozgonyi, Zápolský, Séči, Wesselényi, Čáky, Ibrányi, Lányi, Gerhard a Szent-Iványi.