Josef Lányi de Késmárk (biskup Dr. Pavel Josef Lányi-Kézmarki) (29. 6. 1868 – 28.10. 1931) se narodil v Nitranském Pravně Josefu Lányimu de Késmárk a Marii roz. Zeiselové. Gymnázium studoval v Prievidzi a v Banské Bystrici. Poté začal studovat teologii na univerzitě v Budapešti a r. 1891 byl vysvěcený na kněze. Josef Lányi se jako jeden z mála rodinných příslušníků stal věrným katolíkem, nikoliv evangelíkem, jak to vyžadovala po několik staletí rodová tradice. R. 1892 zastával úřad biskupského archiváře a ceremoniáře a v letech 1895-1898 působil v Krupině jako ředitel tamní církevní školy. Poté v letech 1898-1899 byl farářem v Janově Lhotě a od r. 1899 krátce přednášel již jako profesor teologii v Banské Bystrici. Josef Lányi vynikal v otázkách křesťanské víry stejně tak, jako v historii a jazykovědě. Velmi ceněné jsou jeho práce o církevním malířství a diakritických znaménkách ve starověkých jazycích asyrštině a arabštině.
Lányi byl jmenován tajným papežským komořím a konzistorním radou. Jeho osoba neušla pozornosti ani habsburskému panovnickému domu a r. 1900 byl povolán jako společník a učitel maďarštiny následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Stal se rovněž dvorním kaplanem. V r. 1902 vykonal Lányi ve Vídni v kostele sv. Karla Boromejského křest Maxmiliána (Maxe) vévody z Hohenbergu, prvorozeného syna následníka trunů Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželky Žofie vévodkyně z Hohenbergu, rozené hraběnky Chotkové. Od r. 1905 pak byl titulován kanovníkem a tinínským titulárním biskupem a ředitelem semináře ve Velkém Varadínu (Oradei) na území dnešního Rumunska. Známá je také Lányiho práce o kanovnickém právu a Nabukadnezarově zákoníku. V roce 1907 celebroval Josef Lányi svatou mši v nově opraveném kostele sv. Jana Křtitele ve svém rodišti Nitranském Pravně. Zemřel r. 1931 v Oradei v Rumunsku.
Velmi zajímavý je článek, jenž vyšel ve vídeňských novinách krátce po smrti biskupa Lányiho, týkajícího se atentátu na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželky 28. června 1914. V něm se objevilo prohlášení, že biskupovi Lányimu se v předvečer atentátu zdálo o zavraždění arcivévody na své cestě v Sarajevu a také v noci ihned nechal sloužit mši za následníka a jeho choť. Je známo, že arcivévoda byl několikráte varován od svých přátel, kteří měli zlé předtuchy, avšak arcivévoda reagoval s tím, že příkaz císaře musí vyplnit.
Dílo: Az egyházi festészetrýl Budapešť r. 1888, Az Itala és Vulgata Budapešť r. 1890, Aszyr, kald és arab diakritikus jelek Budapešť r. 1891, Nabukodonozor bűntetése Budapešť r. 1891, Az eskű kanonjogi szempotból Banská Bystrica r. 1894, A valláserkýlcsi nevelés fontossága korunkban Budapešť 1896, A nýemancipáció és kath. egyház álláspontja Oradea r. 1906.
Významný akademický sochař Josef Damko v r. 1926 vytvořil mramorovou bystu biskupa Josefa Lányiho.