Lányiho huť v Dobšiné
Jak samotný název napovídá, jedná se o bývalou huť Lányovců, která si díky svému významu i postavení jejího zakladatele gemerského vícežupana Pavla Lányiho nese název jeho jména do dnešních dob. Pavel Lányi (kol. 1670-1733) se angažoval jak 
v politice, tak i v podnikání ve vlastní režii a to především v těžbě a zpracování kovů, výrobě zbraní i hospodářských výrobků. Lányové se právě díky těžbě a zpracování kovů v této době, zařadili mezi nejbohatší rodiny v župě. Jedna z hutí pak byla právě ta v Dobšiné, kde se Pavel Lányi usadil a vlastnil také majetky. Nacházela se poblíž dnešní Kaiserovi studánky na sever od Dobšiné v chalupářské osadě známé jako „Lányiho huta“, kterou dnes najdeme cestou podél Lániho potoka. Ze samotné hutě se nám však do dnešních dob nic nezachovalo. Lányové vlastnili od konce 17. století několik převážně měděných a železných dolů a několik hutí hlavně v okolí Dobšiné a Gemeru. Krom mědi a železa měli doly rovněž na azbest, nebo v okolí Rakovce například na rumělku. Pravděpodobně nejvýznamnější postavení na lányovských državách měla pro zpracování kovů nedaleká Dobšinská Maša, kde založili ocelářskou huť a později i huť ve Vyšném Hámru. Dobšiná však byla hlavním centrem pro všechny okolní lányovské doly a hutě a proto je často připomínána jako hlavní centrum těžby i zpracování kovů, rud a výroby zbraní. Proto huť v Dobšiné, jenž v současnosti nese název Lányiho huta, měla své zvláštní postavení mezi ostatními.
Kdy přesně byla Lányiho huta (česky „huť“) založena, se neví, neboť nám chybějí přímé archivní prameny a musíme tedy vycházet z jiných listin pramenné povahy. Předpokládá se však, že byla založena kolem roku 1696, neboť v tomto roce byl už Pavel Lányi zaznamenán v soupisu majitelů dolů v Dobšiné. Byla to pravděpodobně jedna z prvních hutí Lányovců, ne-li první. V roce 1783 je
huť zaznamenána při prvním vojenském mapování jako „Alte Hutte“ (Stará huť). Podle všeho se jednalo o měděnou huť. Měděná ruda se těžila v nedaleké hoře Schwarzenberg (dnešní Čierna hora) u Dobšiné. Hlavním správcem lányovských hutí byl Michal Petrovič, který učinil i první průzkumné práce azbestu, ze kterého se pak podařilo vyrobit nehořlavý papír. Především díky vysokým nákladům na výrobu, se však tento vynález neujal. Za dob povstání knížete Františka II. Rákocziho proti Habsburkům hrála Lányiho huta v Dobšiné významnou úlohu. Pavel Lányi se přidal na Rákocziho stranu a od roku 1704 zásoboval Rákocziho ledkem a střelným prachem. V lányovských hutích se vyráběly zbraně a dělové koule pro kuruckou armádu. V r. 1709 obsadila Dobšinou i s hutí císařská vojska a Lányi musel po potlačení povstání 
uprchnout s Rákoczim do Polska. Po návratu obnovil huť a pokračoval v těžbě i zpracování rud a kovů a dále rozšiřoval výrobu. Přibližně od poloviny 18. století ztrácela pomalu stará huť v Dobšiné (Lányiho huta) na svém významu. Dnes slouží osada Lányiho huta převážně k rekreaci a turismu. Poslední starousedlíci zde žili do poloviny 20. století. V současnosti je možné si v Lányiho huti objednat ubytování například ve stylové horské chalupě s názvem Stará Horáreň a jsou zde výchozí body pro výlety krásnou krajinou Slovenského ráje.